Nate Raines

28. března 2016 v 19:04 | Izon |  SYSTEM CHARACTERS

POPIS POSTAVY

Nate, celým jménem Natalia Kenzi Raines je taková pouliční dívka. Jako první dojem z ní budete mít takový, že Vám bude připadat drsná a bezcitná, jako z nějakého gangu. Tohle tušení budete mít do té doby, než se neusměje. Nate je ve skutečnosti taková hravá bad girl. I její vzhled je takový divoký wild-style. Natiny vlasy mají černou barvu. Nechala si udělat růžové melíry. Patří mezi ty dívky, které rády zvýrazňují její grácii šelmy a hlavně dává najevo, že nepřijde na zavolanou. Je vysoká přesně 163 centimetrů. Nemá moc objemný hrudník, ale jako kdyby jí na tom záleželo. Nosí make-up zvýrazňující oči. Řasenka a temné oční stíny. Nateininy oči mají barvu kovově ledovou, až při pohledu do nich mrazí. Ze celého srdce nesnáší swag a rebely, považuje je za čiré zlo.
Její klasický oděv se skládá s úzkých červených kalhot, vysokých mastných černých kozaček s vysokým podpatkem, pásku, připomínající korále, lesklých černých dlouhých rukavic bez prstů a uplého modrého trička. Kromě toho vrní po všech jiných baddass doplňcích. Nesnáší křiklavě zelenou barvu a žlutou.

I její povaha je komplikovaná. Nate má dvě osobnosti, které se v ní perou o dominanci. Zvenku se zdá být velmi vyrovnaná osoba. Nate je nekonfliktní typ a místo toho se radši drží někde ve stínu, vzdálená od ostatních lidí. Společností neopovrhuje, ale nejradši má, když může být sama. Umí se dobře přetvařovat a i když je úplně na dně, dokáže se chovat jako naprosto šťastná holka, která si užívá života. Miluje, když může někoho povzbudit. Chová se velmi aktivně a hyperaktivně, trochu až moc. To je první možnost a stránka Natiny povahy.
Když obrátíme minci, najdeme tu temnější stranu. Když Nate popadne "vraždící" nálada, je úplně jiná. Samozřejmě je to jen obrazní, i když kdybyste se zeptali někoho v její blízkosti, nikdo by Vám neuměl s jistotou potvrdit, že jde pouze o slova. Nate je toho schopná. Každopádně se pak mění v běsnící monstrum, lačnící po krvi a bolestných křiků obětí. Není ale bezcitná. I u zabíjení monster projevuje citovou stránku a to když v její minulosti nedokázala vrátit jedno roztomile vypadající monstrum do světa fantazie. Ano, má slabost pro všechno roztomilé. Bojí se vody. Mezi její talenty patří zlodějíčkování, lenošení u počítače a sbírání podpisů slavných osobností. Neumí a přímo nesnáší plavání, včetně vody a všemi sporty s tím spojené. Nechápe umění, ať už sochaření nebo malování. Jediné, co z umění miluje je hudba, která ji mnohokdy zachránila život, když se snažila utíkat před realitou. Natin nejoblíbenější nápoj jsou všechny druhy koktejlů. Nesnáší olivy a ančovičky. Během let trávených jako zlodějka si u některých lidí vypěstovala nedůvěru hlavně proto, že své schopnosti běžně používá i teď. Patří mezi to mistrovské napodobování hlasů, odemykání vchodů bez klíčku za pomoci různých nástrojů, rychlý útěk z místa činu a podobně. Jinak je ale Nate pohodová holka, která do Vás na první potkání omylem vrazí a Vám zmizí peněženka i mobil. Je pravda, že v minulosti bývala o hodně jiná, ale změnila se.

Nedivte se ale její povaze, ona taková je už od malička. Narodila se v naprostém zapadákově. Její otec byl alkoholik (a taky náhodou šéf velkého gangu) a matka patřila do skupin žen, které neměly žádný problém s těmito grázly být, ba naopak. Nate byla často sama a uklízela jejich... ehm, podnik? Pokud by se tomu dalo říkat vůbec podnik. Bar, který její otec vedl, spíše sloužil jako místnost pro přestřelky. Kulky lítaly v jednom kuse. Spolu s tím na zem padaly nejen střepy z rozbitých skleniček a láhví, ale i mrtvá a zraněná těla. Tohle musela Nate snášet. Zkrátka, měli to v domácnosti zajimavé.
Natino dětství se skládalo především z toulání se po ulicích. Ten bar nesnášela a byla nejradši všude jinde než jen ne tam. Jakmile se stala puberťákem, byla z ní nebezpečná holka. Tehdy začala etapa, kdy se začala rvát s kluky (většinou také vyhrávala) a dělala větší krádeže. V tom městě bylo těžké zůstat sama, hlavně když nemáte svou partu, do které patříte. Totiž... pokaždé, když ji někdo naštval a ona ho zmlátila, většinou to nezůstalo jen u jedné rvačky. Ještě ten večer si pro ni většinou přišla celá parta oné oběti. Nate s tím problém neměla. Její talent se rozrůstal. Všichni ji začali znát pod přízviskem: Krvavý zázrak, už kvůli jejímu otci - vůdci gangu.
Jednoho dne, když šla po ulici a přemýšlela nad vším možným, všimla si, že nějaká parta kluků mlátí nějakého dalšího kluka. Byla to rozhodně neférová bitva, hlavně když útočníků bylo víc a ke všemu měli kovové tyče. Nate se naštvala a přiběhla.
"Hoj hoj, vy malí spratkové," zavolala na ně. I když byli starší, Nate to řekla s pohrdavým tónem. V očích jí jiskřila nenávist, smísená s vražedností a něčem, čemu se dalo říkat touha po agresi. "Taková parta srabů proti jednomu. Vy jste ale...," řekla. Dále by následovalo hodně sprosté slovo.
"Máš s tím problém, holčičko?!" zařval na ni jeden z útočníků. Jeho kumpáni se rozesmáli. Nate se ale jen pohrdavě zasmála a pomalu kráčela blíž.
"To jsem snad zrcadlo? Kde prosím tě vidíš svůj odraz?" pokračovala. Její tón byl tichý a až nebezpečně krutý. Jeden z těch chlapů poklepal údajnému šéfovi útočníků na rameno a šeptl mu: "Oi, šéfe. Tohle je Kenzi, nezačínejme si."
"Co říkáš, voe? Kdo je Kenzi, idiote?!" vyjekl. Tehdy se Nate rozsvítily oči zářivě růžovou barvou. Kolem ní se začala shromážďovat podivná černá mlha. "Co to melete, vy haj*zlové?! Zmizte! Nebo Vám ufiknu p*dele a pověsím Vám je nad hrob!" Poprvé objevila své schopnosti. Ta podivná černá mlha se začala sápat k útočníkům. Ti se rozprchli na všechny strany strachy a oběť nechali být.
Nate překvapivě věděla, jak své schopnosti ovládat. Z její mysli agrese i jiné myšlenky ohledně toho zmizely. Stala se z ní Nate, kterou byste mohli znát teď. Přiběhla k postavě na zemi.
"Hej! Vnímáš mě?" křikla. Byl to nějaký kluk. V ruce svíral jakýsi šperk, ale tím se Nate nechtěla zabývat. Jakmile Nate uviděl, tiskl si ruku s hrudi a díval se na ni se smrtelnou hrůzou v očích.
"Nech mě! Prosím!" křikl. Nate se ho pokusila uklidnit.
"Marja, nechci ti ublížit! Jinak bych těm idiotům nenakopala zadky!" opáčila. To kluka trochu uklidnilo, ale to vůbec neznamenalo, že ji důvěřuje. "Jsi zraněný?" zeptala se Nate mírnějším hlasem. Ten kluk neodpověděl hned. Jenom zakroutil hlavou.
Nate si odfrkla. "Jasně, že jsi! Nekecej mi tu! Mlátili tě tyčema, jsi snad z železa?" Byla to řečnická otázka. Nate ho vzala kolem ramen a pomalu se zvedla.
"Kdo - jsi?" zachraptěl ten kluk. Nate se dala do kroku.
"Natalia. Říkej mi Nate, jako všichni," odpověděla. Když vyšli na světlo, Nate si všimla, že se mu pod okem táhla velká jizva. Nechtěla ho ale zatěžovat drobnostmi. Po chvilce došli k baru a Nate zamířila k zadnímu vchodu, aby se mohla dostat do druhého patra, kde bydleli. Tam kluka ošetřila.
"Vážně jsi měl pravdu," zamrkala Nate překvapeně, když na jeho kůži nenašla ani jednu známku po tyčích. Ten kluk se jen poušklíbl a nasadil výraz: Já ti to říkal. Takže z ošetřování se stalo to, že na sebe divně koukali, až Nate neodvrátila zrak.
"Hele, klidně bych ti říkala "kámo", ale to bych tě nejdřív musela znát. Takže... jméno?" řekla po chvilce. Kluk byl vytržen ze zíraní a rozpačitě odpověděl.
"Cobra," řekl prostě. Nate ho pozorovala se zájmem. Pak se zamyslela a samozřejmě to dala najevo.
"Cobra... "Železná kůže"... ne, to zní blbě. Umm..." přemýšlela nahlas. Cobra se zhrozil.
"Co to děláš?!" vypálil ze sebe. Nate pokrčila rameny.
"Vymýšlím ti přezdívku," odpověděla, jako kdyby nic a přemýšlela dál.
"Ale já nechci žádnou přezdívku! Jsem Cobra! A tečka!" vyjekl. Nate rozhodila rukama.
"ÁÁh, ty jsi ale otrava! Trhni si! Mně Cobra nestačí! Tak řekni celé jméno a nechám to být." Cobra zamrkal a pak váhavě řekl celé své jméno.
"Cobra... Libertas..." Pak sklopil pohled. Nate se vítězně usmála, protože ho k tomu donutila.
"Vidíš, bylo to tak těžký? Já jsem Nate, jinak také 'Krvavý zázrak', 'Nejotravnější holka ve městě' a bůhví co ještě," zasmála se. Jakmile zmínila krvavý zázrak, Cobra prudce zvedl zrak.
"Takže ty jsi Krvavý zázrak?" zeptal se. V očích měl znovu tu hrůzu. Nate pokrčila rameny.
"Jo. Taková přezdívka. Proč se ptá-"
"Konečně jsem tě našel, Raines," začal. Nate se vážně zhrozila. Jak ví její jméno?! "Musíš jít se mnou. Tady ti hrozí nebezpečí. Nemůžeš tu zůstat." Jakmile to dořekl, vzal ji za ruku a vtiskl jí to dlaně podivnou modrou kuličku. Nate se mu vyškubla.
"Co to meleš?! Jak znáš moje jméno? Proč jsi mě hledal? Já... celý můj život je nebezpečí! Jaké? Proč musím odejít?!" nechápala. Cobra zakroutil hlavou.
"Tenhle svět není takový, jaký se zdá být, Natali. Bohužel nemám čas ti to tady vysvětlit, ale určitě ti to vysvětlí, až se objevíš v základně. Prosím... tohle je moje mise," mluvil. Nate nechápala vůbec ničemu, co Cobra vyprávěl, ale podívala se na kuličku ve své dlani.
"Co s tím mám dělat...?" zeptala se. Cobra se usmál, protože pochopil, že je ochotná udělat, co po ní chce. Nate to tak nechápala. Chápala to tak, že mohla konečně vypadnout z tohoto pekla.
"Jakmile to rozbiješ, obklopí tě kouř a přeneseš se do základny vyjímek. Půjdeš sama, bohužel mi zbyla už jen jedna kulička. Jednu mi zabavila ta parta. Ale o mně se nestarej. Jakmile tam budeš, cestu už najdeš," vysvětlil stručně. Nate přikývla.
"Co moji rodiče?" ujistila se.
"O to už se nestarej. Hlavně se soustřed na cestu. Ne každý to zvládne bez... šavle," mírně se usmál. Nate znovu přikývla a hodila kuličku na zem. Dupla na ni, jako kdyby si chtěla vybít všechnu tu zlost.
"Pfft, kámo, nejsem jako každý jiný," vyplázla na něj jazyk. To už ji ale začal obklopovat kouř. "Sice tě vůbec neznám, ale měj se tu hezky," řekla ještě. Zatímco se Cobrův obraz začal rozplývat, Nate uslyšela: "Jo, tobě taky. Ještě se potkáme a seznámíme se."
Na to Nate už jen stihla říct: "Za co mě máš, to je jasný!" a setmělo se jí před očima. Svět se kolem ní začal točit.
Pak se objevila před jakousi velkou budovou. Samozřejmě, že jako první hledala WC, kde hodila šavli. Bohužel ji začala sužovat myšlenka, že Cobra přece jen měl pravdu. Potom ji dozorci a vychovatelé vysvětlili hromadu věcí, včetně jejích schopností a světa, ve kterém žila, ale z jiného úhlu pohledu. Za nějaký čas se Nate seznámila s dalšímu vyjímkami a dokonce dostala svůj vlastní sekai - Auru. Stále čekala na jednu jedinou věc: návrat Cobry. Kdo byl? Proč mohl znát její příjmení a její pravý původ? Když se zeptala, všichni zakroutili hlavou a potvrdili jí, že žádný Cobra tu nikdy nebyl...

SCHOPNOSTI

- Sice to není schopnost ze světa vyjímek (nebo přece jen ano?), ale Nate je dobrá zlodějka. Stačí jí pár sekund, jeden dotek se slovy: "Pardon, nechtěla jsem do Vás narazit" a už má zlaté hodinky spolu s Vaší peněženkou a náušnicemi v kapse. Někdo to považuje za magii, ale spíše se jedná o umění. Zvládá i odemykání všemožných dveří a vrat bez pomoci klíčů nebo hackerský systém. Velké díky také patří parkouru, který se naučila, aby mohla rychle zdrhnout. Kromě toho jí jestě pomáhá druhá schopnost, což je manipulace s mlhou. Díky tomu dokáže být neviděná, avšak ne neslyšná.

DALŠÍ INFORMACE O POSTAVĚ

  • VĚK: 19 let
  • NAROZENINY: neznámé
  • POHLAVÍ & DRUH: Žena - Člověk/Smrtelník/Kenzi "Krvavý zázrak"/Pro-zlodějka
  • DŘÍVĚJŠÍ BYDLIŠTĚ: neznámé
  • JAZYKY: angličtina, španělština, francouzština (pár základních slov)

SEKAI

Aura je černá kočka. Byla vyrobena ve stejné době jako Drakeův sekai Auran. Stejně jako Auran, je Aura kdysi bývala obyčejná kočka, než někdo nezapečetil její duši do zbraně. Auřina srst nese černou barvu a leskne se jako měsíční svit. Na pohled je Aura velmi roztomilá díky jejím velkým stříbrným očím. Na hlavě jí trůní kočíčí ouška. Aura sice už není kotě, ale velikostí rozhodně dospělou kočku nepřipomíná. Možná to má vynahradit její délku jako zbraně.
Totiž, Aura je Dračí kopí. Toto dračí kopí na čepele na obou stranách a zatraceně ostré. Délka kopí je 1,3 metrů včetně čepelí. Samotné kopí má kolem sebe podivnou bílou mlhu a čepele svítí bílou barvou. Je vyrobené z černé oceli, kované za červeného úplňku (tzv. Blood Moon).
Přece jen je ale Aura kočka. Je líná a ráda se mazlí. Miluje spánek a nesnáší vodu. Umí každého okouzlit svou roztomilostí. V bitvě je ale těžký protivník. I když je totiž v podobě zbraně, ráda popisuje vše co cítí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama